I když Američané tvrdí, že vynálezcem křížovky je Artur Wynne, jehož první křížovku uveřejnily 21.12.1913 newyorské noviny, vše je jinak. První křížovka pochází z Prahy. Zveřejnila ji učitelka Mlada Antošová. Křížovka se jí ale začalo říkat až v roce 1902 - hádanka křížová, a o rok později už křížovka.
V dalších letech se křížovka rychle rozšířila do celého světa a vznikly i další podobné hádanky. Dodnes je nejběžnější grafické provedení „americké“, kde jsou legendy psány mimo obrazec do sloupců vodorovně a svisle a odkazují se na čísla vepisovaná do okének křížovky v jejich levém horním rohu. Bývají snadné na sestavení i na luštění, zpravidla nemají tajenku. Křížovce s tajenkou, kde legendy se odkazují na řádky označené písmeny a sloupce označené čísly, se říká klasická křížovka, (a je to česko - slovenská specialita - aspoň já jsem nikde jinde takové neviděl, pozn.aut.)
Nejběžnější je ale tzv.„švédská křížovka“, kde jsou legendy vepsané do okének. Často mívá výřez s obrázkem, nejčastěji s kresleným vtipem. Na americkém kontinentu, pokud se vůbec vyskytuje, tak vzácně. Proč se nazývá švédská, to se mi zjistit nepodařilo. ( třeba mi někdo poradí?)
Švédské křížovky můžou mít tajenku v řádcích a sloupcích, nebo jako očíslovaná písmena „rozhozená“ v obrazci. Někdy se v k nasměrování luštitele používají grafické šipky nebo praporky. Okénka s legendami mívají 4 - 5 řádků. Švédská křížovka se dá pootočit a místo čtverečků použít kolečka nebo šestiúhelníky - korálková křížovka.
Pro výrazy v křížovce platí přísná pravidla. Každý musí být doložitelný zdrojem - obvykle knihou. Zdroje jsou uznávané a jiné. Jiné zdroje lze používat jen podle složitých pravidel. Pravidla jsou i pro četnost výrazů z jednotlivých zdrojů, pro přípustnost křížení určitých slov, atd.. Liší se i podle toho, jakým luštitelům je křížovka určena.
Existuje mnoho dalších hádanek na principu křížení slov, pro ně platí pravidla často ještě přísnější (např. jen podstatná jména). Určitě znáte doplňovačku a osmisměrku, méně známá je např. buňkovka, hvězdicovka, ornamentovka, zrcadlovka, symetrická křížovka... Mnohé z nich najdete pouze ve specializovaných časopisech, jinde jen výjimečně a s návodem k luštění.
Svaz českých hádankářů a křížovkářů (SČHAK), sdružuje autory a vydává normy a pravidla ohledně sestavování, grafického provedení, uznávaných slovníků, přípustných výjimek atd.
V zahraničí existuje např.: na Slovensku (SZHK), v Maďarsku
Rejtvényfejtők Országos Egyesülete, v Bulharsku sdružuje i křížovkáře
Mensa, v Chorvatsku Hrvatski Zagonetacki Savez, v Polsku Towarzystwo Milosnikow Gier Umyslowych, ve Švýcarsku Swiss Puzzle Federation, v Rumunsku Asociatia "Logic Club"...
(zdroj: Ján Farkaš, szhk@szm.sk)
Velké změny do tvorby křížovek přinesly počítače. Nové technologie umožňují dát křížovky na www, posílat e-mailem, časopis lze luštit na monitoru, nebo vytisknout na počítačové tiskárně. Na internetu najdete i křížovkářský software, ten bývá ale dělaný na „americké“ křížovky - neumí „ch“, háčky, čárky a „český“ způsob provedení klasické i švédské křížovky, je nedokonalý a pomalý. Snaživí Češi ale nezůstávají pozadu a již dnes zde existuje několik originálních systémů na podporu tvorby křížovek.
Moderní technologie umožňují vytvářet křížovky kvalitněji, rychleji a levněji. Žádný počítač ale sám dobré křížovky nikdy dělat nebude. Nakonec je to vždy člověk, na jehož znalostech a zkušenostech záleží, aby křížovky měly „šmrnc“.