V jiných zemích i u nás se nápadití autoři snažili vytvářet kromě slovních hádanek i různé skládací hříčky, umísťované do obrazců. Šlo především o rozmanité formy doplňovaček, čtvercovek a ráčků, popřípadě i o jejich kombinaci. Vznikaly tak dvojčtvercovky, ba dokonce až devět spojených čtvercovek, nebo tzv. drúza čtvercovek, dvojroháčky s tajenkou, doplňovačky s kryptogramem s několika tajenkami atd.
V roce 1902 vyšel v Praze Kapesní kalendář „Českého hádankáře“ na rok 1903, sestavený St.Koberem-Jaroměřským. Ten obsahuje mj. návody k řešení 17 druhů hádanek, které se v té době nejčastěji vyskytovaly.
Prolistujeme-li více ročníků hádankářských rubrik různých časopisů z konce minulého a začátku tohoto století a první ročníky „Českého hádankáře“, který vycházel od roku 1902, zjistíme v nových nápadech jednu společnou tendenci: dosáhnout toho, aby se výrazy co nejvíce křižovaly.
Poprvé se název „křížovka“ objevil v „Besedách lidu“ č.14 z roku 1903 a autorem tehdejší obrazové hádanky takto nazvané byl Fr.Xaver z Plzně (F.X.Růžek); šlo však o čtvercovku.
V 2. čísle „Českého hádankáře“ z roku 1903 je otištěna s názvem „křížovka“ rámcovka; jejím autorem byl Jaroslav Pechan z Prahy. Toto označení se v dalších letech objevuje u mnoha obdobných hádanek. Naprosto jiný typ hádanky otiskly pod názvem „křížovka“ v č.10 z roku 1905 „Vydrovy besedy“. Autorem byl Antonín Beneš z Hradce Králové. Jde vlastně o jinou formu podání dělenky (nebo dříve oblíbené šarády), ale je to rovněž zárodek dnešní velmi oblíbené hříčky – osmisměrky.
| I. | II. |
| III. | IV. |
II. dvoukolka, III. IV. nádoba, I. III. nápoj, IV. III. II. krajina španělská, II. IV. bolest, I. II. III. IV. výprava, I. IV. místo biblické.
Řešení:
| KA | RA |
| VA | NA |
První odborná publikace, která název „křížovka“ přinesla, byla „Česká hádanka“ z roku 1908, kterou napsali JUC. Jaroslav Baše a Ing.Xaver Růžek. Je tam návod na tvorbu „hádanky křížové“ neboli „křížovky“. Jde však o druh doplňovačky s tajenkou.